Každý to asi zná – ten pocit, že zakrňujete, když si neopakujete, co jste se učili ve škole. A možná to byla hnací síla, která mě vedla k přečtení knihy Umění falzifikace.
Nejedná se o román na jedno odpoledne, ale o skutečnou literaturu faktu z oboru dějin umění. Popravdě řečeno jsem čekala knížku, která mě nijak moc nenadchne, ale alespoň mi trochu nastartuje mozkové buňky. Moc jsem se ale podivila, když jsem zjistila, jak moc mi tato publikace mohla dát. Nejen, že v sobě skrývá množství neuvěřitelných „detektivních“ příběhů, nových pohledů na umělecké dílo, ale zároveň i spoustu tipů na literaturu i filmy.
Nejedná se o román na jedno odpoledne, ale o skutečnou literaturu faktu z oboru dějin umění. Popravdě řečeno jsem čekala knížku, která mě nijak moc nenadchne, ale alespoň mi trochu nastartuje mozkové buňky. Moc jsem se ale podivila, když jsem zjistila, jak moc mi tato publikace mohla dát. Nejen, že v sobě skrývá množství neuvěřitelných „detektivních“ příběhů, nových pohledů na umělecké dílo, ale zároveň i spoustu tipů na literaturu i filmy.
Kniha je rozdělena do několika kapitol, které spolu ale neustále korespondují. Zpočátku vám renomovaný autor Noah Charney objasní základní slovníček pojmů, abyste se ve světě kopií, padělků a falz orientovali, a pak se vydáte na plavbu dobrodružstvím napříč stoletími. Uvědomila jsem si, že mě nikdy nenapadalo, jak finančně výnosné může být plagiátorství a kolik peněz jsou lidé ochotni za kvalitní jméno zaplatit.
Zároveň jsem se až nyní mohla ujistit, že pár měsíců vězení je za následnou slávu dopadených plagiátorů malá cena. Většina odsouzených kopistů se totiž své skutečné slávy dočkalo až po propuštění z vězení, kde si odseděli lehčí tresty (paradox, když si uvědomíte, kolik museli za padělané obrazy vyždímat peněz).
Zároveň jsem se až nyní mohla ujistit, že pár měsíců vězení je za následnou slávu dopadených plagiátorů malá cena. Většina odsouzených kopistů se totiž své skutečné slávy dočkalo až po propuštění z vězení, kde si odseděli lehčí tresty (paradox, když si uvědomíte, kolik museli za padělané obrazy vyždímat peněz).
V průběhu čtení se seznámíte s množstvím zajímavých osobností – Eric Hebborn, Elmyr de Hory, Tom Keating nebo John Myatt. To je jen slabá ochutnávka ze zajímavých postav, ale mě zaujali nejvíce. A čím? Možná i tím, že dokáží člověka oslovit i v současné době – nejen, že o nich byly například natočeny filmy nebo napsány knihy, ale někteří z nich si dokonce založili vlastní televizní pořady, kde radí, jak kopírovat kterého umělce!
V neposlední řadě se kniha obrací i na podvody mimo výtvarné umění – v oblasti literatury, archeologie nebo například religiózních předmětů (co by to bylo za knihu o falzech, kdyby neobsahovala známé Turínské plátno, že?). A na samý závěr se můžete vzdělat i ve vědeckých metodách autentizace uměleckých děl.
Co dodat závěrem:
Kniha mě velmi zaujala neotřelým a novým pohledem na umění. Člověk může pohlédnout pod pokličku tvůrců a dozvědět se i zajímavé detaily (jako například ten, že jeden díl Gentského oltáře je dosud ztracen a nahrazen kopií). Pokud i vás nenechává výtvarno chladné, určitě sáhněte po této neotřelé publikaci a nechte se unést do světa uměleckých fantazií.
Za mě určitě velké doporučení
Autor: Veronika Košťáková
