Recenze: Kudy kráčel zločin

archiv revue
Některé skutečné kriminální příběhy strčí do kapsy všechno, co kdy vymysleli autoři detektivek s bohatou fantazií. Detektiv Karel Tichý odhaloval nejzávažnější hospodářskou kriminalitu a nyní se s vámi podělí o kauzy, které známe z novin a televize. Byl přímo u toho, a tak vám prozradí i to, co nikdy v médiích nebylo.

Karel Tichý pracoval dvacet šest let u policie, v posledních letech kariéry jako důstojník protikorupční služby. Odhaloval nejzávažnější hospodářskou kriminalitu a zabýval se případy, které plnily stránky novin dlouhé měsíce, ne-li roky. Patřil mezi nejlépe informované státní úředníky a spolu se svými lidmi zachránil státu miliardy korun. Na protikorupční službě řídil operativu, zabýval se sbíráním informací prostřednictvím odposlechů, ale často se také pohyboval v terénu mezi informátory. Je autorem knihy Lovec mafiánů z roku 2021.

Na portále PrahaIN.cz uveřejňoval spolu s Hanou Hlušičkovou cyklus článků s názvem Kudy kráčel zločin. Tyto články jsou předobrazem knihy, kterou vydalo nakladatelství Audiolibrix. Kudy kráčel zločin je populárně naučná kniha, která místy připomíná reportáže. Je natřískaná akcí a vy se dozvíte řadu šokujících informací, které vám média nemohla nebo nechtěla poskytnout. Upřímně řečeno, Karel Tichý je poměrně odvážný, že šel s kůží na trh a prozradil i to, co by podle některých bylo lepší ututlat. Tichý si nebere servírky a je ostrým kritikem nejen zločinců, ale i systému.

Stejně jako stíhal zločince, neváhal stíhat lidi z řad policie, politiky anebo jurisdikce, pokud se dopustili něčeho, čeho neměli. Jádrem knihy jsou mediálně známé kauzy, jichž se dopustili nechvalně známí zločinci. Tyto kauzy jsou dopodrobna popsané a vy se dozvíte řadu perliček. Některé zajímavosti by ocenil i bulvár, kdyby je ovšem znal. Karel Tichý se svou spoluautorkou Hanou Hlušičkovou pojali téma českých zločinců vážně a s respektem. A tak kniha začíná už na počátku minulého století a „Kudy kráčel zločin“ může fungovat jako čtivá a napínavá učebnice kriminologie.

Některá témata jsou ožehavá, některá stále aktuální a oceňuji, že autor našel odvahu rýpnout si i do amnestií bývalých prezidentů. Ostatně, tenhle chlápek má pro strach uděláno. Zjistíte to z knihy, a pokud budete číst mezi řádky, uděláte si představu i o tom, jaký býval jako policista. Některé zločiny pocházejí z devadesátých let, a i když patříte k mladším ročníkům, nejspíš víte, kdo byli veksláci a k čemu sloužil Tuzex. Vzhledem ke svému profesnímu zaměření tu hraje prim hospodářská kriminalita, tedy to, co se točí kolem peněz. Tichý se ale zabývá také nájemnými vraždami, přičemž každého zločince zná tak dokonale, že by dokázal napsat jeho životopis.

Z některých soudců nebo prokurátorů sestali zločinci, některé organizace (dokonce i ty politické) připomínají mafii a zřejmě vás nepřekvapí, že ke zločineckým praktikám mnohdy sáhli i policisté. Peníze jsou silná motivace a imunní není téměř nikdo. Zřejmě nejslavnější zločinci jsou Mrázek a Krejčíř, jejichž jména zná i ten, kdo se o českou justici nijak nezajímá. Karel Tichý je skvělý vypravěč. Jde přímo k věci a rozhodně vás nebude zdržovat zbytečnými řečičkami. Možná je někdy až příliš cynický nebo drsný, ale to k věci patří. Tohle není žádná pohádka ani detektivka vycucaná z prstu. Tohle jsou reálné příběhy a je opravdu děsivé, co všechno se mohlo stát.

Autor: Veronika Černucká

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Není snadné vybrat z nepřeberného množství knih, které každý měsíc vycházejí, ty nejlepší. A ne každému se líbí to samé. My jsme se opět snažili vytipovat novinky, které by mohly zaujmout co nejvíce čtenářů.
Vyhrajte thriller, který je osvěžujícím způsobem jiný. Děj se odehrává během několika hodin a má několik paralelních dějových linií. Zajímavé exkurzy do tématu mimické rezonance jsou důmyslně zakomponovány do děje a nijak neubírají příběhu na napětí.
Prémiový obsah
číst více
Druhá kniha nebývale uchopeného cestopisu slovenské sinologičky Dominiky Sakmárové mě opět položila na lopatky, v tom nejlepším slova smyslu.