Mgr. Lada Nosková se již roky zabývá zdravým a vyváženým životním stylem, stravou a pohybem. V současné době pracuje jako nutriční terapeut v oblasti redukce váhy a zdravého stravování. Již šestnáct let učí jako nutriční terapeut své klienty jíst zdravě, vyváženě a hlavně chutně. Klade důraz na kvalitní suroviny a perfektně vyladěnou skladbu stravy. Klienti tento systém stravování milují. Patří mezi ně např. Kamila Špráchalová, Jitka Asterová nebo Veronika Freimanová. Jako majitelka nutriční poradny Diet Plan a online výživové poradny MyDiet.cz má mnoho zkušeností, o které se s vámi ráda podělí.

Štěstí na talíři
Poznejte život, jak jste ho ještě neochutnala. Protože jídlo v této kuchařce není hřích. Najíst se je normální. A nejen to. Každá lžíce by měla být zážitkem a radostí. Hlavně žádný špatný pocit nebo černé svědomí! Hubnutí se nerovná hladovění. Právě naopak. Čekají vás talíře plné barevného, chutného a zdravého jídla, které se na vás směje. Budete štíhlá, a přitom bez stresu a v pohodě. A přitom si pochutnáte! Vaše návštěvy vás budou prosit o recepty. Autorka vyladila jídla, která tělu i duši dělají dobře, takže Vás i vaši rodinu čeká… nový, lepší život!

Přijela jste představit svou novou kuchařku Štěstí na talíři. Pojďme si nejprve ujasnit, jaký je rozdíl mezi nutričním terapeutem a výživovým poradcem?
Tyhle pojmy se opravdu velmi zaměňují. Výživový poradce je člověk, který prošel například nějakým kurzem a dali mu razítko, že je výživový poradce. Nutriční terapeut má vysokoškolské vzdělání a studoval výživu několik let. Od výživového poradce můžete čekat spíše laické rady, ale nutriční terapeut je opravdu schopen poradit i pomoci lidem. I těm, kteří mají nějaký zdravotní problém.

Jaká byla vaše cesta k tomuto povolání?
Jako každá mladá žena jsem se zajímala o výživu, o to, jak vypadám a co bych měla správně jíst. Takže přirozenou cestou jsem dospěla, že je třeba se podívat výživě na kloub a více se o ni zajímat.

Na trhu je spousta kuchařek. Nad čím jste uvažovala, když jste vymýšlela koncept knihy a vybírala jste, co tam chcete a nechcete mít?
Chtěla jsem, aby to byla kniha použitelná pro život. Nejsem zastánce žádného moderního výživového směru. Chci, aby klienti jedli všechno, aby stravě rozuměli a věděli, jak se stravovat. Nechci, aby se pak lidé před návštěvou museli za tuto stravu stydět a hlavně, aby to byly recepty pro běžnou rodinu.

Která část procesu psaní pro vás byla nejlepší a kterou byste raději vynechala?
Musím přiznat, že jsem si na začátku nedokázala představit, kolik to bude práce. Byl to dlouhý proces, asi na rok a půl. Pak jsem se zapotila u psaní těch textů, což moc neumím a úplně jsem si to neužívala.

V knize zmiňujete, že máte ráda kávu. Někde se ovšem uvádí, že káva zdravá není. Jak je to tedy s kávou?
Já sama piju tři nebo čtyři kávy denně. Je to sice povzbuzovalo a lidé, kteří mají vyšší tlak, tak by si to měli hlídat. Ten problém začíná tehdy, když si kávu začnu sladit a liju do ní několik deci mléka.

Co byste označila za nejčastějšího narušitele plánů na hubnutí?
Těch narušitelů může být hned několik, ale paradoxně to může být i ta blízká rodina. Žena se rozhodne, že chce hubnout, ale rodina jí hází klacky pod nohy. To je problém. Pak to může toho člověka zlomit a sekne s tím.

Součástí zdravého zdravotního stylu je také pohyb. Jak jste si vybudovala vztah k pohybu vy?
Já mívám takové etapy. Jako dítě jsem běhala orientační běhy, ke sportu jsem měla vztah. Později jsem asi deset let neběhala, ale zase jsem se k tomu dostala. Je to boj a člověk to překoná.

Jak si má člověk najít cestu k pohybu?
Je třeba určitě zkoušet, najít druh pohybu, kde se budu alespoň trochu cítit komfortně. Hlavně hned neházet flintu do žita, ty začátky bývají těžké. Například na běhání ze začátku dobře funguje nějaký parťák.

Mezi lidmi koluje mnoho nepravd o stravování. Které z nich považujete za jedny z nejhloupějších?
To je asi téma na další knihu. Za tu dobu, co tuto práci dělám, jsem jich slyšela mnoho. Například, že se nemají jíst sacharidy, jíst jen do páté hodiny nebo, že tuky do správné stravy nepatří. To jsou všechno nesmysly.

Jaké suroviny u vás doma patří k nejoblíbenějším?
Já mám doma puberťáka, který jí asi jen deset jídel. Mám ale štěstí, že má rád zeleninu, smlsne si na mrkvi nebo na rajčatech. Můj muž samozřejmě také. Nejsme moc zastánci klasické české kuchyně, máme rádi maso, ryby. Jíme v podstatě všechno, i když u těch dětí je to svízelné.

Besedu moderovala: Sandra Procházková